Jak to všechno začalo....
Rozhodnutí pořídit si psa u nás proběhlo ze dne na den. O tom, že to bude borderteriér bylo rozhodnuto dřív, než o vlastním nákupu. Rozhodovala velikost plemene, která se jevila jako ideální do bytu, a jeho uplatnění při myslivosti. Čekaly nás poslední prázdniny před nástupem do práce a věděli jsme, že už nikdy nebudeme moci se štěnětem trávit celé dva měsíce v kuse. V půlce dubna jsme našli na internetu chovatelskou stanici Lovecké srdce, která nabízela štěňata k odběru v polovině června. A bylo rozhodnuto – jedno z nich bude naše!
Štěňátka se narodila 1. května 2007 a bylo jich osm. Nedočkavě jsme čekali na fotky našeho dárečku (doslova – rozhodli jsme se věnovat si pejska navzájem k narozeninám). A čekalo nás ještě jedno rozhodování – o jméně. Muselo začínat na písmeno C a věřte mi, nebylo to vůbec jednoduché. Jmen jsme navrhli požehnaně, ale když už bylo něčím zvláštní a jedinečné, nedalo se lehce vyslovit. Nakonec jsme se rozhodli našeho pejska pojmenovat Cuba Lovecké srdce. Vyslovujte Kuba.
Konečně nastal den D. Museli jsme vyrazit brzo ráno, protože nás čekala cesta přes celou republiku. Když jsme dorazili na místo určení, bylo po poledni. Majitelé feny nás mile přivítali a vypustili smečku štěňátek. Pozorovali jsme chlupaté kuličky a konečně nám majitel z klubka noh, hlav a ocasů vytáhl našeho Cubu. Protože nás čekala ještě dlouhá cesta, rychle jsme vyřídili formality a uháněli domů. První noc proběhla poměrně v klidu, jen páníček spal s Kubouškem na zemi, protože jsme ho nechtěli pustit do postele.